vycházející ze sanskrtského slova yuj (spojit, sjednotit), jejímž cílem je harmonizovat tělo, mysl a ducha. Propojuje fyzickou, mentální i emoční rovinu s cílem sebepoznání, vnitřního klidu a napojení na univerzální vědomí. Skrze pozice (ásany), práci s dechem a meditaci pomáhá překračovat ego, podporuje celkové zdraví a pocit jednoty se světem.

V tradičních textech je jóga popisována jako stav vědomí – způsob bytí, ve kterém se člověk učí vidět realitu jasně, bez zkreslení mysli. V Jóga sútrách Pataňdžaliho je jóga definována jako „ztišení pohybů mysli“ (citta vṛtti nirodhaḥ). Ne proto, abychom něco potlačili, ale aby se mohlo ukázat to, co je pod nimi.

Ásana v původním významu není výkon ani tvar.
Je to stabilní a klidné spočinutí – schopnost zůstat přítomní v těle, v dechu, v okamžiku. Právě tady se jóga dotýká každodenního života.

Proto je mi blízká hatha jóga v jejím hlubším pojetí –
zůstávat déle v pozicích, být s tím, co se objevuje, neodcházet.
Napětí. Myšlenky. Emoce. Nechutenství i klid.

Tohle místo je často nejtěžší.
A zároveň nejpravdivější.

Ne proto, že bychom něco „zvládli“,
ale proto, že nic neutíká před naším vědomím.