Jak pečovat o vlastní energii

V jednom z minulých článků jsme se zastavili u fyzického těla. U toho nejzřejmějšího, co “máme”. U kůže, kostí, svalů, u obalu tvořeného potravou. Dnes jdeme o vrstvu hlouběji. Popíšeme si, co je Pránamája kóša a co můžeš udělat proto, aby energie v Tvém těle proudila udržitelně. 

Co je prána

Slovo prána se často překládá jako „dech". Ale to je zúžení, které tomuto pojmu neodpovídá. Prána v sanskrtu znamená „životní síla" nebo „to, co oživuje." Je to energie, díky které se nadechuješ, trávíš, myslíš, pohybuješ se, cítíš. Dech je jejím nejviditelnějším projevem, ale zdaleka ne jediným.

Pránamája kóša, druhý z pěti kóšových obalů, zahrnuje celý energetický systém těla: dýchání, nervový systém, proudění energie skrze jemné kanály (nádí) a energetická centra (čakry). Je to vrstva, která propojuje fyzické tělo s myslí. Most mezi hmotou a vědomím.

A prána se do tohoto systému dostává více cestami. Dechem, ale také stravou, sluneční energií, kontaktem s přírodou a mentálním nastavením. Pránamája kóša není jen o tom, jak dýcháš. Je o tom, odkud čerpáš životní sílu a jak s ní nakládáš.

Architektura energie

Jógová tradice popisuje tři hlavní kanály (nádí), kterými prána proudí podél páteře:

Sušumná je centrální kanál, páteřní osa energetického těla. Probíhá od kořene páteře k temeni hlavy. Když je energie v sušumně vyrovnaná, přichází hluboký klid, jasnost a vnitřní rovnováha.

Idá je levý kanál, spojený s chladivou, receptivní, lunární kvalitou. Klid, intuice, odpočinek.

Pingalá je pravý kanál, spojený s hřejivou, aktivní, solární kvalitou. Akce, logika, vůle.

Tyto dva kanály se kříží a v bodech jejich křížení se nacházejí čakry, energetická centra, která distribuují pránu do celého systému. Když je tok energie skrze nádí plynulý a čakry jsou v rovnováze, cítíš se vitální, přítomný/á, propojený/á.
Když je tok narušený, projeví se to na těle i na mysli: únava, úzkost, stagnace, nemoc.

Varaha Upanišad (13–16 n. l.) to dále popisuje takto: „Nádí pronikají tělem od chodidel až po temeno hlavy. V nich je prána, dech života, a v tomto životě přebývá Átman, který je sídlem Šakti, stvořitelky živého i neživého světa.“

Dech jako rozhraní

Dech je zvláštní fenomén. Je to jediná funkce v těle, která běží sama od sebe, a zároveň jediná, kterou lze vědomě ovlivnit. Srdce neovládneš vůlí. Trávení nezastavíš rozhodnutím. Ale dech ano.

A právě tady leží klíč. Pránamája kóša se nachází přesně na hranici tělem (annamája) a myslí (manomája). Skrze kvalitu svého dechu mohu dostat informaci o kvalitě mysli. Skrze mysl mohu následně ovlivnit dech a zklidnit tak mysl samotnou.

Dech reaguje na všechno. Leknutí, a dech se zastaví. Stres, a dech se zkrátí, zvedne do hrudníku. Klid, a dech se prohloubí, klesne do břicha. Prožíváš-li bezpečí, klid a uvolnění, dech je stejně tak klidný, pomalý, jemný.

Dech je zrcadlo vnitřního stavu. A zároveň páka, kterou ten stav lze měnit.

Pět proudů prány

Prána v těle neproudí jedním směrem. Klasické texty popisují pět proudů (pránaváju), z nichž každý má svůj směr, sídlo a funkci:

Prána váju se pohybuje dovnitř a nahoru. Sídlí v oblasti hrudníku a hlavy. Řídí příjem: nádech, vnímání, přijímání zkušeností. Je to energie, která nás vtahuje do života.

Apána váju se pohybuje dolů a ven. Sídlí v dolní části břicha a pánvi. Řídí eliminaci: výdech, vylučování, uvolňování toho, co již neslouží. Je to energie očisty a uzemnění.

Samána váju se pohybuje ke středu krouživým pohybem. Sídlí v oblasti pupku. Řídí zpracování: trávení, vstřebávání, asimilaci. Transformuje to, co přijmeme, v to, co nás vyživuje.

Udána váju se pohybuje nahoru. Sídlí v oblasti hrdla a bránice. Řídí růst, řeč, vyjádření, nadšení a vůli. Je výsledkem správného fungování ostatních váju.

Vjána váju se pohybuje všemi směry. Prostupuje celým tělem. Řídí cirkulaci, distribuci a propojení. Zajišťuje, aby se energie dostala tam, kde je potřeba.

Odkud čerpáme pránu

Dech je hlavní, ale ne jediný zdroj životní síly. Pránamája kóša se vyživuje z více zdrojů současně:

Dech a vzduch. Kvalita vzduchu, který dýcháš, přímo ovlivňuje kvalitu prány. Vědomé dýchání v čerstvém vzduchu, ideálně v přírodě, je jedním z nejjednodušších a nejúčinnějších způsobů, jak pránu posílit. Proto se po procházce v lese cítíš jinak než po dni v klimatizované kanceláři.

Strava. V ájurvédě se hovoří o sáttvické stravě: čerstvé, jednoduché, živé jídlo, které tělo vyživuje, aniž by ho zatěžovalo. Prána je i v tom, jak jíme. Jídlo v klidu, s pozorností, je jiný energetický zážitek než jídlo za pochodu s telefonem v ruce.

Sluneční energie. Slunce je v jógové tradici primárním zdrojem prány. Sluneční pozdrav (súrja namaskár) není jen cvičební sestava, je to rituál přijímání solární energie. I pouhý vědomý pobyt na slunci, několik minut s otevřeným obličejem, je práce s pránamájou.

Příroda. Kontakt se zemí, vodou, stromy, otevřeným prostorem. Jógová i ájurvédská tradice to znají. Moderní výzkum to potvrzuje pod názvem „forest bathing" (šinrin-joku) nebo „grounding" (earthing).

Mentální nastavení. Tohle je jemnější, ale zásadní. Prána proudí tam, kam směřujeme pozornost. Toxické myšlenkové vzorce, chronický stres, negativní smyslové dojmy, to vše pránu vyčerpává. Naopak: meditace, vděčnost, vizualizace, rituály, smyslové terapie (barvy, zvuky, vůně) pránu obnovují. Kamkoli přichází prostor a ticho, tam proudí prána.

Jak jóga pracuje s Pránamája kóšou

Pránajáma je hlavní nástroj. Existují desítky technik, od jednoduchých po velmi pokročilé. Nádí šódhana (střídavé dýchání) harmonizuje idá a pingalá, vyrovnává energii a přináší hluboký klid. Kapálabhátí a bhastrika rozkmitávají energetické pole. Bhramarí (dech včely) pracuje přímo s vibrací: jemné brumlavé „mmmm" rozvibruje lebku, střed čela, vnitřní ucho. Po pár kolech mysl spadne do toho zvuku a ticho po posledním výdechu je jiné než ticho předtím.

Ásana s dechem. Každý pohyb, který propojíš s nádechem nebo výdechem, přestává být jen pohybem a stává se energetickou praxí. Bez dechu je ásana gymnastika. S dechem je jóga.

Relaxace a regenerace. Práce s energetickými rytmy těla je stejně důležitá jako samotná praxe. Střídání aktivity a odpočinku, jóga nidra, šavásana. V těchto zdánlivě pasivních stavech se prána reorganizuje a obnovuje. Odpočinek je podmínka, bez které se žádná další kóša nemůže rozvinout. Zastavit se je podmínka pro trávení - nejen jídla, ale i prožitků, emocí.

Vědomá přítomnost. Možná ten nejjemnější, ale nejmocnější nástroj. Být plně přítomný/á v tom, co právě děláš, je praxe pránamája kóši. Jíst a vnímat jídlo. Chodit a cítit zemi pod nohama. Dýchat a vědět, že dýcháš. Naslouchat tomu, co Ti právě sdílí někdo na druhé straně stolu. Být tady a teď.

Jak se o energetické tělo starat

Vědomé dýchání. Hluboké břišní dýchání, pránajáma, i pouhá minuta pozorného dechu během dne. Dech je dostupný vždy a všude.

Čerstvý vzduch a slunce. Vědomé pobývání v přírodě. Trávit čas na slunci, procházkou v lese, mít bosé nohy na trávě.

Odpočinek a regenerace. Práce s energetickými rytmy těla. Střídání aktivity a relaxace. Respektování toho, kdy tělo potřebuje nabrat, a kdy potřebuje vypustit.

Kvalitní strava. Čerstvé, živé jídlo. Jídlo v klidu a s pozorností.

Smyslové dojmy. To, co vidíš, slyšíš, čteš, kolem čeho se pohybuješ. Prána se vyživuje i kvalitou prostředí a vztahů.

Na závěr bych Ti ráda připomněla jednu pro mě všudy přítomnou větu:

“Tam, kam dáváme energii (pozornost), tam dáváme život.”

Pamatuj na to! :)

Next
Next

Rychlá pomoc